NOŹE OUDOOROVÉ

Outdoorové nože?

Pavel Formánek, Asociace nožířů Bohemia Cultellatores, www.knife.cz/anbc

Již v době kamenné si člověk vytvořil účinný nástroj i zbraň – nůž. Kamenný úštěp-čepel připevnil k rukojeti. Od té doby uběhla tisíciletí, ale nůž má do dnešní doby stále úchopovou a řeznou část, tedy rukojeť a čepel.

S objevem výroby a zpracování kovů je kámen nejprve nahrazen bronzem, posléze železem a ocelí. Stejně jako se specializují jednotlivé činnosti člověka, specializují se i nože.

V průběhu 19. století se rozvíjí v Evropě průmyslová výroba, což s sebou přináší i velké rozšíření sortimentu nožířských výrobků. 

Dnes na počátku 21. století je sortiment výrobků tak široký, že se v něm lze jen obtížně orientovat. Na trhu jsou k mání jak nože tovární, tak nože řemeslně vyrobené. Kvalitní i méně kvalitní.

V katalozích lze najít i nože označované jako outdoorové a však outdoorový nůž jako takový neexistuje. Vlastně ani v plném smyslu slova nemůže existovat a to proto, že výraz outdoor (za dveřmi) nevyjadřuje nějakou zcela specifickou činnost, nýbrž pobyt v přírodě spojený s aktivní činností, počínaje krátkodobým pobytem v přírodě, přes náročné vysokohorské tůry, horolezectví a pobyt v divoké přírodě až po cykloturistiku, lyžování či potápění. Každá taková činnost klade jiné nároky na vybavení. Osobně jsem přesvědčen, že nože, které jsou v současné době nabízeny jako outdoorové vycházejí vstříc módě a jedná se pouze o obchodní strategii.

Výběr nože pro outdoorové aktivity musí proto vycházet z konkrétní činnosti, kterou hodláme vykonávat. Nemalou úlohu při výběru nože však bude hrát i osobnost toho kdo nůž kupuje a tudiž i jeho ovlivnitelnost reklamou..

U reklamy bych se zastavil. To, že prodej některého výrobku, v našem případě nože je podporován reklamou není zárukou toho, že nůž je opravdu tak kvalitní, jak se v reklamě uvádí. Nechci tím říci, že zmíněná firma vyrábí špatné nože, ale to, že není vždy pravda to co se říká či předvádí. Jeden příklad za všechny. Vlastním propagační videokazetu označenou COLD STEEL® PROOF. Když jsem při její projekci sledoval co se dá s nožem všechno dělat nevěřil jsem svým očím, nicméně na vlastní oči viděl jsem to a v barvě. Pokud bych kazetu rozbalil a průhledný obal zahodil, bezesporu bych došel k závěru, že je to nůž který za ty peníze stojí, nůž který vydrží vše, nůž na který se dá stoprocentně spolehnout, tedy nůž který musím mít. Já jsem však kazetu rozbalil, ale lístek který byl přilepený na přebalu jsem si schoval a na něm stojí: “UPOZORNĚNÍ!!! Testy na nože COLD STEEL jsou extrémní a pouze demonstrativní. Testy tedy nelze používat běžně! V případě použití demonstrativních testů zaniká automaticky záruční lhůta poskytnutá na nůž.

Vedle toho se nemůžeme ani spolehnout na to, že nůž tzv. značkový je zcela vyroben danou firmou. To, že je na čepeli značka renomované firmy není zárukou toho, že celý nůž tato firma zaručeně vyrobila. Vlastním několik čepelí renomovaných zahraničních firem které byly vyrobeny českým výrobcem, ale je na nich značka zahraničního výrobce.

Jak již bylo v úvodu řečeno nelze jednoznačně odpovědět. Rozhodnut se musíme sami. Rozhodování však značně usnadní, máme-li alespoň základní znalosti o konstrukci, materiálech   a rozdělení nožů.

 

Podle konstrukce lze v zásadě nože rozdělit do dvou skupin na nože s pevnou čepelí a nože zavírací.

 

Nože s pevnou čepelí – čepel a rukojeť tvoří jeden celek. Z hlediska praktičnosti je nejlepší, pokud je čepel se stopkou a stopka pak opatřena střenkami, či zastříknuta do syntetického materiálu. Toto konstrukční řešení je nejpevnější a takový nůž je vhodný i na poměrně hrubé práce. Výhodou je i to, že pokud dojde k poškození střenek či nástřiku lze je nouzově nahradit omotat šňůrou, látkou atp.

Ne, tak pevné je konstrukční řešení, kde čepel přechází v trn. Šířka trnu je značně menší než šířka stopky a zeslabení na přechodu pak snižuje pevnost. Nicméně tento konstrukční  způsob je běžně používán a za běžných situací je pevnost dostačující. Je však nutno dbát aby trn procházel celou rukojetí.

Nože zavírací

Ha rozdíl od otevřených nožů je u zavíracích nožů čepel pohyblivá a pozavření je skryta v rukojeti. Pokud je nůž víceželízkový ( má více čepelí či jiné nástroje ) lze do rukojeti skrýt všechna želízka. Základní variantou je nůž s jednou čepelí. Běžné víceželízkové zavírací nože mají velkou a malou čepel, otvírák konzerv a korunkových závěrů, vývrtku, případně bodec. Existují však modely s mnoha jinými nástroji včetně kleští, takže jsou obdobou nářaďových nožů.

Výhodou zavíracích nožů je jejich bezpečnost při nošení a pokud se nejedná o atypické výrobky co do rozměrů i jejich malá hmotnost. Lze je tedy mít stále při sobě. Další výhodou je, že zavírací nůž může být opatřen dalšími  potřebnými nástroji.

V poslední době byly odstraněn hlavní nedostatek – zavírací nože již lze otevírat jednou rukou. Firma Spyderko začala u svých nožů používat okrouhlý otvor v čepeli a konkurenti v zápětí začali své nože opatřovat otvory různých tvarů. Kromě otvorů jsou dnes nože opatřovány i jinými systémy umožňujícími jednoruční otvírání – destičky umístěné souběžně se hřbetem čepele, vrubovaná kolečka na hřbetu kotoučky či kolíčky umístěné na jedné nebo obou stranách čepele. Některá konstrukční řešení umožňují otevírání nože pravou i levou rukou. Toto řešení ocení hlavně leváci. Důležitým prvkem při výběru nože je zajišťovací prvek čepele. Při výběru nože je třeba dbát na to, aby byla čepel po otevření automaticky zajištěna proti nechtěnému zavření. Existuje mnoho systému jištění čepele. V současné době je nejrozšířenější systém s neuzamčenou čepelí, kdy čepel je opřena o hřbetní pružinu. Tento systém je použit i na takzvaných  důstojnických nožích švýcarské firmy Victorinox. Pro běžné práce je to systém spolehlivý a bezpečný. Při náročnějších pracích, kdy tlak není vyvíjen kolmo na ostří ( například bodání ) hrozí nebezpečí sklopení čepele a následné poranění prstů. Zvlášť u větších nožů je proto vhodné zvolit systém s uzamčenou čepelí. Velmi účinným, spolehlivým a lehkým systémem je mechanismus se hřbetní pojistkou. Podstatou této pojistky je dvouramenná páka nasazena na čepu tak, že může vykonávat kývavý pohyb. Páka je pak na jedné straně opatřena pravoúhlým výstupkem který zapadá do výřezu odpovídajícího tvaru v zadní části čepele. Opačná část páky se opírá o pružinu, která bývá zpravidla plochá. Stlačením páky na straně kde je pružina dojde k nadzdvižení druhého konce páky. Tím se čepel uvolní a lze ji zavřít. Aby mohla být stlačena musí být na straně pružiny opatřena výstupkem. Ten buď přečnívá nad úroveň rukojeti, nebo je položen do úrovně rukojeti. V druhém případě musí být na obou stranách rukojeti vybrání umožňující stlačení ovládacího výstupku. Zajištění čepele se děje automaticky po úplném otevření nože. Dalším, dnes velmi užívaným systémem jištění čepele je tak zvaný liner lock – v české terminologie se užívá název pružinová přepážka. Tento starý a téměř zapomenutý mechanismus pocházející z roku 1906 znovuobjevil americký nožíř Michael Walker. Ten původní řešení mírně inovoval a nechal si jej patentovat. Pojistka je vlastně velká plochá pružina umístěná mezi příložkami. Jakmile je čepel zcela otevřena, pružina se uvolní a zapadne za její zadní konec. Tím je čepel zajištěna. K zavření čepele je třeba pružinu odtlačit zpět. Na tomto principu existuje několik konstrukčních řešení využívající stejný princip v různých obměnách.

 

Při výběru zavíracího nože je třeba dbát, aby se čepel nehýbala do stran a aby se ostří v zavřeném stavu nedotýkalo jiné kovové části nože.

 

Dalším kriteriem, podle kterého lze nože dělit je jejich použití.

 

Záchranářské nože.

Záchranářské nože, jak vyplývá z názvu, jsou určeny pro záchranu a tudíž jsou jimi vybavovány takové složky, které mají v popisu práce záchranu osob – záchranáři, hasiči, policisté atp. Je ale vhodný i do automobilu a se vší pravděpodobností bude vyhoví i parašutistům. Tyto nože musí mít celou čepel zubatou neboť slouží v první řadě k přeřezávání lan, popruhů nebo jiných vláknitých látek vyrobených ze syntetických materiálů.

Navzdory tomu, že tyto nože mají velmi specifické určení, staly se poměrně žádané na trhu.

Nářaďové nože.

Již začátkem minulého století navrhovaly francouzští a američtí výrobci nářaďové nože, ale   k jejich rozšíření nedošlo. V osmdesátých letech minulého století oprášil tuto myšlenku novopečený americký inženýr Tim Leathermann, považovaný dnes za tvůrce moderních nářaďových nožů. První nůž který navrhl – Pocket Survival Tool nebyl výrobci přijat a tak si pan Laetherman založil vlastní firmu. Evropští nožíři dlouho tomuto trendu odolávali. Doménou výroby nářaďových nožů se staly USA a pozadu nezůstala ani Čína.

Na rozdíl od víceželízkových zavíracích nožů jsou základem většiny nářaďových nožů kleště, tzv. kombinačky. Nářadí, včetně čepele nože je pak uloženo v jedné rukojeti, případně v obou rukojetích. 

Tyto nože lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou nože, kde se kleště překlopením skryjí mezi ně. Druhou skupinou jsou ty, kde se kleště nezavírají. Jedna část rukojeti je plná páka a druhá je pak dutá a do té se zavírají nástroje i čepel. Výhodou tohoto řešení je že díky větší robusnosti s nimi lze vykonávat práce kde je třeba využít větší síly. První skupina naproti tomu je mnohem kompaktnější. Oba typy jsou ovšem poměrně těžké a proto jsou dodávány v pouzdře, aby je bylo možno nosit na opasku. Je třeba podotknout, že pokud chceme zakoupit spolehlivý nářaďový nůž, je lépe obětovat při nákupu více peněz a zakoupit výrobek od některé renomované firmy. 

Tábornické nože.

Tábornické nože, jak sám název napovídá, jsou nože určené k činnostem při táboření (ale užívají se samozřejmě také během přesunu) tedy k činnostem více či méně prováděným v přírodě. Tábornické nože jsou jak otevřené, tak zavírací. Otevřený tábornický nůž musí být do jisté míry nožem universálním. Musí posloužit jak k  přípravě stravy, tak k přípravě dřeva na oheň či zbudování přístřeší. Délka takového otevřeného nože je vhodná okolo 15 cm, šířka v rozmezí 2-3 cm a tloušťka čepele 3-4 mm. Zavírací tábornický nůž má masivnější a delší čepel než běžný zavírací nůž a bývá opatřen dalšími želízky.

Po pravdě řečeno, název tábornický nůž se dnes v nabídce nožů příliš neužívá díky značné amerikanizaci názvů jak nožů, tak činností, ale i zcela novému pojetí života v přírodě. V hodný nůž, odpovídající výše uvedenému názvu lze z pravidla najít mezi noži označovanými jako nože bojové, nože pro volný čas, nože na přežití či taktické zavírací nože.

Nože na přežití.

Zájem o tyto nože vyvolal film First Blood – známý jako Rambo I. . Sama myšlenka této koncepce je  však mnohem starší.

Nůž na přežití má pomoci přežít v mezní situaci. Dá se říci, že tento nůž má mít funkci nože loveckého, tábornického a bojového. Nejčastějším tvarem čepele  je bowie, méně pak tvar bolo. Klasický nůž na přežití má na hřbetu pilové ostří. To má své opodstatnění hlavně v případě nutnosti utajení, neboť sekání čepelí působí hluk. Sekání je ovšem mnohem účinnější.

Ve verzi, která je nejznámější široké veřejnosti se jedná o kombinaci velkého otevřeného nože o délce čepele zpravidla 20 cm a „krabičky poslední záchrany“ – tu tvoří dutá rukojeť nože, ve které jsou uloženy drobné předměty,  jako rybářské háčky, vlasce, zápalky, čepel nože, léky atp. Některé nože jsou opatřeny kompasem či mají odnímatelnou hlavici rukojeti uzpůsobenou k tlučení. Z praktického hlediska se jedná o dobré řešení. Bezesporu výhodnější pro extrémní podmínky  je kombinace s velkým otevřeným nožem, případně mačetou či bolem a větším zavíracím nožem.

Bojové nože.

Název nože automaticky vyvolává představu, že se jedná o nůž určený k boji muže proti muži, tedy k zabití člověka. K tomuto účelu lze samozřejmě nůž použít také, jako kterýkoliv jiný větší nůž, ale specielně k tomuto účelu slouží dýka. V současném pojetí je otevřený bojový nůž „univerzálním“ nožem. Slouží k takovým pracím jako je příprava dřeva na oheň, úprava místa pro spaní, příprava přístřeší, ale i příprava stravy či její konzumace. Moderní bojový nůž je v podstatě modifikací nože tábornického. Z praxe vyplývá, že čepel takového nože by měla být maximálně 20 cm dlouhá, 4 Cm široká a 5 mm silná. Pro civilní využití je výhodnější zvolit čepel bez pilky i pilového ostří.

Existují i bojové nože zavírací, které nelze zaměňovat dle některých názorů s noži taktickými. Teoreticky vzato, bojový nůž je zpravidla větší a těžší, čepel pak širší a delší než u taktického zavíracího nože. V praxi však zjistíme, že například některé lovecké nože či nože určené pro volný čas, ale i nože taktické mohou posloužit jako dobré bojové nože.

Potápěčské nože

Potápěčský nůž slouží jako universální nástroj k řezání, páčení i sekání a umožňuje potápěči uvolnit se z různých rybářských šňůr, provazů či sítí, pokud se do nich pod vodou zaplete.      I když je taková situace ojedinělá, je velmi reálná a proto je potápěčský nůž nezbytnou součástí výstroje každého potápěče ať již se potápí s přístrojem nebo jen na nádech. Potápěčský nůž je jakási pojistka při pobytu pod vodou.

Potápěčské nože jsou vyráběny zpravidla jako nože otevřené. Jejich čepel bývá opatřena hladkým ostřím, zubatým ostřím  či půlkruhovým zářezem k přeřezávání šňůr, případně i pilkou a to v různých kombinacích. Některé nože nemají hrot. Ten je nahrazen plochou upravenou jako dláto nebo šroubovák. Konec rukojeti bývá někdy opatřen kováním ze stejného materiálu jako čepel, případně trn přečnívá přes rukojeť a tato část pak slouží jako kladivo.

Moderní potápěčské nože jsou vyráběny z velmi kvalitních korozivzdorných ocelí. Korozivzdorné oceli s příměsí molybdenu vzdorují i agresivní mořské vodě. Absolutní korozivzdornost mají nože s keramickou čepelí. Jejich cena je však doposud velmi vysoká.

S příchodem tvrzené gumy a syntetických hmot se tyto materiály začaly velmi rychle uplatňovat při výrobě rukojetí i pochev. Vedle odolnosti vůči vodě mají syntetické materiály tu výhodu že rukojeti nožů mohou být barevné. To umožňuje nůž lépe nalézt, vyklouzne-li z ruky. Některé modely mají ve vrchní části rukojeti otvor umožňující protažení šňůry a její upevnění na zápěstí.

Lovecké nože.

Lovecké nože se vyrábějí jak s pevnou čepelí, tak zavírací. Některé lovecké nože jsou natolik přizpůsobeny své funkci, že jimi lze jen těžko vykonávat jiné práce. Jako příklad lze uvést páráček a zavazák či lovecký tesák. Většina loveckých nožů je však mnohem univerzálnější, neboť slouží k celé řadě aktivit v přírodě, tedy nejen ke stažení a rozporcování ulovené zvěře, ale také úpravě stanoviště, přípravě stravy, rozdělání ohně, nebo i postavení přístřešku. I když ve většině případů, obzvláště v naší republice, je lovecký nůž používán víceméně ke stažení a rozporcování uloveného kusu, zůstávají lovci a myslivci věrni tradici. To je důvodem proč lze i dnes mezi tzv. loveckými noži najít ten potřebný nůž pro naše aktivity.

 

 

 

Kalendář akcí

Kontakt

Nože CZ - Pavel Formánek Ryneček 132
261 01 Příbram 3
604207224 noze-cz@volny.cz