Úvahy, sentence ...

 

Knife.CZ

Deamerikanizace nožířství

28.3.2001, host

Tím samozřejmě nemám v úmyslu tvrdit že právě nože Spyderco jsou vyráběné snědými Papuánci na Nové Guinei, chci však podotknout že cena kterou platíme...
 


Venku je deset stupňů a již druhý den velmi vydatně prší. Zavřený doma přemýšlím čím přispět svou troškou do mlýna knife.cz. Můj příspěvek bude možná trošku netradiční a ne každý se s ním ztotožní, cítím ale potřebu vyjádřit svůj názor tak jak se formoval po celou dobu mého pobytu zde, v USA. Že je nožířství uměleckoprůmyslovým oborem jež se v posledních desetiletích rozvíjí nebývalou měrou a nečekanými směry je zřejmé.

Tento vývoj nejvýrazněji ovlivňují řemeslnící a společnosti právě odsud, z Ameriky. To je do jisté míry dáno tradicí výroby a užívání zbraní všeho druhu a dále poměrně stabilní ekonomikou a bezstarostnějším stylem života místních obyvatel který jim umožňuje zabývat se obory jinak nepotřebnými a rozvíjet jejich potenciál. A jedním z těchto oborů je i nožířství.

Nůž je bezesporu nástrojem starým, tradičním, velmi užitečným a v podstatě neměnícím svůj charakter a konstrukci na rozdíl od jiných, například dlouhých střelných zbraní. Poslední čtvrtstoletí přineslo do nožířství moderní materiály, technologie, konstrukční prvky a postupy, počítači řízené provozy a mnoho dalších novinek. Informační exploze devadesátých let spolu s Internetem tento efekt ještě zvýraznily. Přihlédneme-li ke kvalitě nožířských výrobků, měl na ní tento vývoj bezesporu kladný vliv.

Vedlejším produktem doby je však nově vzniklá uniformita zboží výrazně pozorovatelná zejména od druhé poloviny posledního desetiletí právě skončivšího století. Po desetiletích nedostupnosti amerického zboží ve východní Evropě se naše země přiklonily k až modlářskému konzumování zaoceánských technologií, ne vždy ku prospěchu věci. Že jsou Spojené státy americké vůdčí hnací silou a technologickým motorem doby ve většině oborů je prostý fakt, napomáhá jim příliv kvalitních mozků z celého světa a finanční nezávislost, mince má však dvě strany.

Ti z vás kteří měli tu čest žít v zemi neomezených možností a „selfmademanů“ mi dají za pravdu že tu není všechno zlato co se třpytí. Naši otcové rádi nakupovali výrobky označené „sdělano v SSSR“, my dáváme přednost těm „made in USA“. Na rozdíl od našich otců si však nemůžeme být jisti že nůž který držíme z USA opravdu pochází. Nařčení, jež se tu pokouším vymodelovat může znít vážně až absurdně, zakládá se však na mých zkušenostech s místní ekonomikou která je vybudována přísně za účelem zisku za každou cenu. Jak jej dosáhne a co to bude stát lidi a společnost je nedůležité.

Abych se však dostal k jádru věci. To hlavní co mám v úmyslu touto glosou říci je že mnoho výrobků ze všech odvětví vyvolalo skandály odhalením že ačkoliv „vyrobené v USA“, severní Ameriku viděly poprvé když je americké společnosti dovezly na kontinent prodat. Americká asociace reklamních agentur vymohla v řadě případů soudní zákazy používání tohoto označení na výrobcích o nichž si celé USA myslely že jsou „opravdu pravé“ ačkoliv je vyrobily dvanáctileté asijské děti. Televizní stanice NBC odvysílala řadu reportáží o nelidských poměrech v továrnách na „pravé americké“ zboží v Singapuru, Nové Guineji, Číně a Hong Kongu. Zde všude vyráběly malé děti za nepatrnou mzdu deseti centů za hodinu známé americké výrobky které si Američané kupovali v obřích sítích supermarketů po miliónech.

Nikdo se zdravým rozumem si proto nemůže představovat že stejná situace neexistuje i v „našem“ nožířství. Navíc se středoevropští konzumenti spokojují obvykle s částí produkce kterou americký trh odmítl pro nižší kvalitu i když ne vždy tomu tak je. Ve světle těchto odhalení se prostý fakt nastolení uniformity produkce zdá jako sekundární. Podle mého názoru je však tou největší škodou páchanou velkými koncerny na moderním trhu. Z našich prodejních pultů mizí pestrá paleta zboží z celého světa nahrazená několika typy výrobků. Zákazník, sběratel i odborník by pravděpodobně byl ochoten tento fakt tolerovat vzhledem k faktu že je to cena za kterou obdrží kvalitní „značkové“ zboží vyrobené kvalifikovaným personálem s velikou pečlivostí ku prospěchu spotřebitele.

Ano, za těchto podmínek by bylo možné záplavu totožného zboží omlouvat jako přechodnou módní vlnu. Každý přece ví že zdravý trh si sám vybere svou cestu a co nebude kupující chtít časem zmizí. To ovšem možná platilo za našich dědů a otců, dnes je skutečnost jiná. Hromadné sdělovací prostředky, záplava odborných periodik, drastická nadvýroba nucená živit miliardy lidí, snadná dostupnost informací – to vše spolu s nezdravými spojeními nadnárodních korporací způsobuje stále větší pokles schopnosti trhu samoovlivňování přirozenou selekcí zboží. Mamutími továrnami je nám podsouvána jedna šablona. Běžný zákazník jež si v deseti časopisech přečte že „XY“ je nejlepší tuto informaci pojme za pravdivou. „XY“ je však nejlepší proto že výrobce má v úmyslu vyrobit deset miliónů kusů a výrobu provází adekvátní propagace.

Redaktoři časopisů raději píší o senzačním úspěchu jednoho výrobku než by popsali omyly deseti jiných protože takový časopis se lépe prodává. Pokud budu čerpat pouze z vlastních zkušeností, nemohu než zmínit své zklamání nad světoznámým Police modelem od Spyderco zakoupeným v březnu 2000 na Floridě. Čepel vyrobená z ATS-55 korodovala i přes veškerou péči kterou jsem noži poskytl a pokračovala i po „zakonzervování“ a uložení do plastikového obalu. Stejně se choval i druhý, vyměněný kus a teprve třetí „policajt“ byl v pořádku. U značky tak prestižní jako je Spyderco bylo mé zklamání o to větší. Tím samozřejmě nemám v úmyslu tvrdit že právě nože Spyderco jsou vyráběné snědými Papuánci na Nové Guinei, chci však podotknout že cena kterou platíme za tyto výrobky je příliš vysoká.

Nejen že jejich kvalita je často výrazně nižší než se obecně tvrdí, navíc přistupuje faktor devastace kulturního a uměleckého odkazu minulých generací. Řemeslníci krachují jeden za druhým nebo raději volí cestu ztotožnění své produkce s trendy doby protože nemají žádnou šanci ani možnost mediálně zkorigovat odraz pokřiveného zrcadla jedenadvacátého století. Nebudu falešným prorokem. Nutkání věštecky odhalit budoucnost řemeslného a uměleckého nožířství se tu samozřejmě nabízí, nepovažuji se však za dostatečně kompetentního osudové klišé vyřknout.

To co mám v úmyslu předchozími řádky sdělit vám všem je toto. Amerikanizace nožířské produkce a modlářské vzývání všeho co nám „strýček Sam“ předloží je škodlivá. Velké společnosti a známí výrobci si uvědomují celosvětovou recesi na trhu chladných zbraní a oživení se snaží zajistit neustálou inovací a modernizací. Ani to však již nepomáhá, spojují se tedy do sdružení firem, designérů a technologů populisticky nazývaných „dream teams“. Ano, v těchto týmech opravdu nalezneme ta nejslavnější jména, nezaručuje nám to však stejně hvězdnou kvalitu výrobku samého. Již i sami Američané si situaci uvědomují, bojovat s ní však mohou jen oni sami. My Evropané jsme příliš ovlivněni a daleko od „zdroje“ abychom procitli.

Nemohu než se modlit za alespoň částečnou „deamerikanizaci“ našeho oboru a znovunastolení vlády umělců a řemeslníků určujících svými výrobky nové trendy produkce sériové, nikoliv naopak. Že je úloha obou těchto složek nezastupitelná je nasnadě. Umělec tvoří, pracuje na zakázku pro toho jehož náročné požadavky nedokáže uspokojit sériová produkce a ta zase levně vyrábí to co se v praxi osvědčilo. Dnešní nezdravá situace je v podstatě opačná. Korporace značkových výrobců chrlí nalinkované vlastní značkou předražené zboží a řemeslníkovi nezbývá než se přizpůsobit. Cenou, designem, technologií, materiály což jej často přivádí na pokraj bankrotu. Vykoupit nás může pouze větší rozvaha.

Místo toho abychom projížděli deset měst a v obchodech vybírali nevybratelné z třiceti katalogů neměli bychom zapomínat na možnost navštívit našeho nožíře doma a nechat popustit uzdu jeho fantazii. Nakonec to bude ku prospěchu nás všech, umění, řemesla a díky větší pestrosti zboží také ku prospěchu sběratelství. Jasně vyslovuji přání alespoň zčásti deamerikanizovat náš nožířský trh. Doufám že nezůstanu oslyšen.

 

 

Kalendář akcí

Kontakt

Nože CZ - Pavel Formánek Ryneček 132
261 01 Příbram 3
604207224 noze-cz@volny.cz