Metné nože, balistické nože

Překlad části článku:

USA

Ve Spojených státech se balistické nože objevily na počátku 80. let [1]. Tyto nože byly navrženy jako tiché zbraně. Mohou být použity jako obvykle, bez sejmutí čepele z rukojeti nebo jako házení. Chcete-li hodit nůž, musíte zatáhnout za páčku a stisknout tlačítko (další možnosti jsou možné, v závislosti na konstrukci konkrétního nože). Pružina uvnitř něj je schopna vrhnout čepel 6 metrů rychlostí 60 km / h (~ 16 m / s)

V USA vyrobený pružinový balistický nůž

Sovětský svaz

První tiskové zprávy o balistickém noži se objevily koncem sedmdesátých let v souvislosti se speciálními operačními silami Sovětského svazu. Viktor Suvorov ve své knize Inside The Aquarium popsal balistický nůž jako součást vybavení sovětského vojáka spetsnaz.

Výhody

Výhodou tohoto typu nože je, že jej lze použít na dálku a se silou, která je silnější než pouhý úder nebo hod nožem, ale po vystřelení čepele se zařízení stalo nepoužitelným, takže je nutné mít na skladě alespoň dva nože. Při výstřelu může čepel balistického nože proniknout hluboko do dřevěné desky o 35–40 mm, což je více než dost na to, aby čepel čepele dosáhla životně důležitých orgánů člověka.

Nevýhody

Stejně jako jakýkoli jiný mechanismus, který využívá sílu stlačené pružiny, nemohou být balistické nože drženy v natažené poloze po dlouhou dobu kvůli trvalé deformaci pružiny v důsledku prodlouženého stlačení. Balistické nože nejsou bezpečné pro manipulaci a mají krátký efektivní dosah. Vzhledem k malým mezerám mezi pohyblivými částmi nože, které poskytují jakoukoli přijatelnou přesnost střelby, je zbraň náchylná ke kontaminaci a korozi.

Bojové použití

V současné době nejsou balistické nože používány v žádné ze speciálních sil na světě, a to z důvodu jejich úplného poskytnutí střelnými zbraněmi vybavenými zařízeními pro tichou střelbu. Balistické nože jsou ve Spojených státech zakázány od roku 1986, poté, co Kongres přijal legislativu.

Balistický nůž Nůž s odnímatelnou čepelí.pdf (429485)

Přepis článku z Almanachu NOŽE 96 jehož autorem je Ing.Zdeněk Faktor:

     Jan Puda z Moravských Budějovic v letech 1994 až 1995 postupně zkonstruoval a vyrobil několik typů metných nožů vlastní koncepce. Podle amerického vzoru nabízeného firmou Spye knife Company převzal pouze způsob jištění vypouštěcího ústrojí čepele granátovou pojistkou (závlačka s ovládacím kroužkem). Spoušťový mechanismus však nahradil svým osobitým systémem na principu bajonetového uzávěru, chráněným jako průmyslový vzor.

     Jeho první modely 1, 2 a 3 se vyznačovaly masivní čepelí s délkou 120 mm šířkou 21mm a tloušťkou 4 mm. Linie ostří a hřbetu byly rovné a rovnoběžně se sbíhaly až ve středovém hrotu. Hřbet čepele byl při hrotu opatřen krátkým druhým ostřím. Plocha čepele byla u modelu 1 a 2 plná, zatímco u modelu 3 byla odlehčená podélným prořezem. U modelu 3, který získal ocenění na Nožířské výstavě Nůž 94 v Brně v kategorii bojový nůž, byla navíc zmenšená šířka čepele v partii pod rukojetí. Rozdíl mezi modely 1 a 2 spočívá pouze v druhu použité oceli. Modely 1 a 2 neměly jen masivní čepele - byly robustní i v ostatních směrech; celková délka těchto nožů činila 253 mm při průměru válcové rukojeti 25 mm.

     U všech těchto modelů Puda použil kovovou válcovou pochvu, upevněnou v závěsníku z pevné černé tkaniny. Pochva zároveň slouží jako pomůcka pro napínání válcové šroubové pružiny o síle 400 N v stlačeném stavu. Metná pružina uděluje čepelím celkový dolet 12m u modelu 1, 16 m u modelu 2 a 18 až 20 m u modelu 3. Hrotem kupředu však čepel letí jen na vzdálenost do 2 m; potom se již otáčí kolem své příčné osy a vykonává tak rotační pohyb.

     Koncem roku 1994 Jan Puda výrazně zmenšil rozměry svých metných nožů a vytvořil tak nový typ, zvaný Elite. Tloušťka čepele modelu Elite je pouze 1,8 mm při délce čepele 110 mm a šířce čepele 16,5 mm. Čepel se vyznačuje oboustranným ostřím, které se táhle sbíhá do středového hrotu. Plocha čepele je jako u modelu 3 odlehčená prořezem, ale tentokrát ve tvaru úzkého trojúhelníka s vrcholem při hrotu čepele. Šířka čepele byla v partii pod rukojetí  zmenšená, jako u modelu 3. V důsledku zkrácení a zeštíhlení čepele se zmenšily i ostatní rozměry Elite. Celková délka se snížila na 230 mm, průměr rukojeti se zmenšil na 23,5 mm.

Rovněž se zmenšily rozměry pochvy, jejíž koncepce včetně textilního závěsníku zůstala zachovaná. Výrobce zvýšil sílu metné pružiny na 480 N a docílil tak díky též snížené hmotnosti čepele, celkovou délku doletu 25m. Letu hrotem dopředu byla čepel schopná zse jen do dálky 2 metrů.

     Modely 1 až 3 svou velikostí čepele plnily funkci nejen metného nože, ale i nože bojového. Tenká čepel použitá u model Elite jej však před určovala prakticky jen k metnému použití; pro bojové účely byla jeho čepel přece jenom příliš subtilní.

     V průběhu roku 1995 Jan Puda vypracoval nový model, který nazval Agentem. Z Elite ponechal čepel opět opatřenou úzkým trojúhelníkovým průřezem, o délce 110 mm, ale její tloušťku zvětšil na 2,5 mm, aby se Agent dal použít  i jako bojový nůž. Zesílená metná pružina o síle 500 N propůjčila čepeli celkový dolet 28 m. Let čepele hrotem kupředu se současně prodloužil na 2,5 m. U předchozích konstrukcí nebyla metná pružina v rukojeti nijak jištěna a proto vylétla zároveň s čepelí. U Agenta jsou proto v hlavici rukojeti umístěny dva protilehlé závrtky (červíky), které udržují zadní konec metné pružiny v rukojeti. Konec vodítka pružiny, které je pokračováním čepel je naostřen, takže slouží jako šroubovák. Naostené vodítko rovněž zvyšuje ranivý účinek ve fázi jejího rotačního pohybu.

    Na nožířské výstavě konané 13. dubna 1996 v pražském Z Centru Jan Puda představil modifikaci modelu Agent pod označení Agent - Magnum, jehož metná pružina má sílu již neskutečných 700N. Osobám, které takovou napínací sílu nezvládnou, výrobce může dodat slabší metnou pružinu o síle 350N.

     Všem Pudovým metným nožům. od modelu 1 po Agent - Magnum, je společný způsob jištění bajonetového vypouštěcího ústrojí granátovou pojistkou v podobě závlačky s manipulačním kroužkem. Výrobce dodává závlačky na nožích v původním stavu, to je s neroztaženými konci. Po stlačení metné pružiny a otočení bajonetového uzávěru do uzamčené polohy, se musí závlačky, po jejím zasunutí, roztáhnout. V opačném případě by jen zasunutá závlačka mohla z nože vypadnout a způsobit nežádoucí odjištění vypouštěcího mechanismu.

Metné nože vyrobené Janem Pudou, jsou z pozůstalosti po Ing. Zdeňku Faktorovi. Písemnosti jsou součástí sbírky.