Nožířství REBEC

Aktualizováno 17.3.2020
 

 Josef Rebec se narodil roku 1830 v Dublovicích, ležících cca 6 km západně od Sedlčan a zemřel v roce 1890.  Pocházel ze starého kovářského rodu a v Dublovicích se vyučil kovářem. Odtud odešel na zkušenou do světa. Mimo jiné pobýval v Tyrolsku a ve Francii. Při svých cestách sbíral zkušenosti především z oblasti výroby nožů.  Nedlouho po návratu z „vandru“ se odstěhoval do Sedlčan. V Sedlčanech na tzv. Třetí straně Nového Města koupil domek a zřídil si dílnu. To bylo někdy okolo roku 1850. V dílně začal vyrábět nožířské zboží.  Katastrofální následky měl požár vzniklý díky špatnému komínu. Při požáru utrpěl pan Rebec úraz, jehož následkem bylo zchudnutí rodiny. Měli pět dětí, syn Augustin (1860-1925) se vyučil nožířskému řemeslu a již v šestnácti letech odešel na zkušenou do světa. Domů se vrací až po slibu otce, že mu předá dílnu, což se stalo. Augustin se oženil a měl čtyři syny – Jaroslava, Bohumila, Gustava a Viléma, kteří s ním postupně začali pracovat v otcově dílně. Vedle nich se na výrobě nožů podílelo asi sedm dělníku.

 

V roce 1925 umírá otec Augustin Rebec a někdy v roce 1930 se každý ze synů osamostatňuje a zakládá si vlastní nožířskou živnost.

Nejstarší syn, Jaroslav Rebec, zůstává v původní dílně, tedy v Sedlčanech na tzv. „Třetí straně. Bohumil Rebec si zařídil dílnu Soběslavi a Gustav v Mělníku. Nejmladší syn Vilém Rebec zůstává v Sedlčanech, kde buduje svou dílnu.

V roce 1938 měl Vilém Rebec a Jaroslav asi 10 -  12 zaměstnanců včetně dvou až třech učňů.

V roce1943 byly Sedlčany vystěhovány v důsledku zabrání území Sedlčanska, Sedlecka a Voticka Němci, pro potřeby jednotek SS - „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“.

Nuceně se museli vystěhovat i bratři Vilém a Jaroslav Rebcovi. Vilém se přestěhoval do Říčan a Jaroslav do Soběslavi. Zpět se mohli vrátit po skončení II. světové války v roce 1945. Do Sedlčan se vrátili i jejich zaměstnanci.

Poválce byla značná poptávka po nožířském zboží a tak firma velmi dobře prosperovala. V té době jmenovala: „Vilém Rebec – výroba nožů v Sedlčanech“ a měla více jak 20 zaměstnanců.

Po roce 1948 docházelo postupně k socializaci. Tady byly dvě možnosti - buď zestátnění nebo združstevnění. Vilém Rebec zvolil druhou variantu. Po dohodě se svými zaměstnanci a spolu s Vladimírem Říhou – nožířství v Benešově, založili družstvo pod názvem: „Oblastní lidové kovodružstvo v Sedlčanech“. Členství podepsalo 27 zakládajících členů na ustavující valné hromadě v Sedlčanech dne 27. 12. 1950. Činnost družstvo zahájilo 1.1.1951.

 

Tovaryšský list z roku 1941 dokládající  že u firmy Vilém Rebec  měl učedníky. 
 
Účet  nabízený na Aukru (romanno 1308) z roku 1948.

Zdroj AUKRO -  vložil Lesok1

Jednoželízkovývý zavírací nůž s hliíkovými střenkami a předním ocelovým  kováním. Otevřený nůž měří 190 mm, zavřený 110 mm, délka šepele činí 80 mm a šíka 15 mm.

Foto Pavel Formánek st., NOŽE-CZ

 

 

Jednoželízkovývý zavírací nůž s dřevěnými střenkami a předním ocelovým kováním.  

Foto Pavel Formánek a Ivan navrátilík  - NOŽE-CZ.

 

 

Jednoželízkový zavírací nůž, zřejmě roubovací, s dřevěnými střenkami. 

Převzato z Aukra.

Dvouželízkový zavírací nůž s dřevěnými střenkami a předním mosazným kováním.

Tříželízkový zavírací nůž s předním kováním a střenkami z umělého parohu. Na pravé střence  je ozdobný štítek. Třetí želízko (vývrka) je ulomené. 

Fotografie poskytl Oldřich Mistr.

Dvouželízkový zavírací nůž s dřevěnými střenkami. Zavřený měří 10 cm a otevřený pak 18,5 cm.

Fotografie poskytl Václav Poustecký. 

 

Dvouželízkový zavírací nůž se střenkami z hovězí rohoviny, opatřený přednám mosazným kováním 

Fotografie Ivan Navrátilík - NOŽE-CZ

 

Jednoželízkový zavírací nůž se střenkami z hovězí rohoviny, opatřený přednám mosazným kováním 

Fotografie  Petr Jašek

Dvouželízkový zavírací nůž s sdřevěnými střenkami a předním mosazným kováním . Délka zařeného nože činí 100 mm.

Fotografie poskytl Dobroušek


Čtyřželízkový zavírací nůž se střenkami z hovězí rohoviny, opatřený přednám mosazným kováním. Délka zavřeného nože je 97 mm, velká čepel měří 71 mm a její tloušťka je 2,36 mm.

Fotografie Pavel Formánek- NOŽE-CZ. Fotografováno  v Městském muzeu Sedlčany.

Řeznický nůž s dřevěnou rukojetí dlouhou 144 mm. Čepel s odhčovací drážkou měří 164 mm a má tloušťku 2,5 mm.

Fotografie Pavel Formánek- NOŽE-CZ. Fotografováno  v Městském muzeu Sedlčany.

Řeznický nůž s dřevěnou rukojetí dlouhou 145 mm. Čepel měří 181 mm a má tloušťku 2,5 mm.

Fotografie Pavel Formánek- NOŽE-CZ. Fotografováno  v Městském muzeu Sedlčany.

 
 

Kalendář akcí

04.03.2020 23:34
02.02.2020 21:39
Záznamy: 1 - 4 ze 4

Kontakt

Nože CZ - Pavel Formánek Ryneček 132
261 01 Příbram 3
604207224 noze-cz@volny.cz