CHET CUTGA

 

Křesadlo a nůž.                                                                                            

Pavel Formánek , A.N.B.C

 

Chet chutga  (křesadlo a nůž) - je název pro mongolskou mužskou soupravu sestávající z nože, pochvy, páru jídelních hůlek, křesadla (ocílky) a závěsů. V pochvě je odděleně umístěn nůž         a jídelní hůlky. Pochva i ocílka se nosí společně na pravém boku zavěšeny na pruh látky omotané kolem boků. Souprava bývala prakticky nedílnou součástí výbavy každého Mongola, neboť obsahovala předměty denní potřeby pastevce.

Chet hutga

D. Echčimeg, z mongolských novin (1990) přeložil Dr. Šíma .

 

Ve fondech  Státního ústředního muzea ( Mongolsko, Ulánbátar – pozn. red.) je uloženo kolem 200 kusů křesadel a nožů, které se zavěšovaly (vedle praktických účelů) mimo jiné i na znamení úcty a byly rozšířeny mezi všemi mongolskými kmeny. Kromě běžných každodenně užívaných přívěsků prostých forem se tu nacházejí  i křesadla a nože obřadního charakteru – zlaté, pozlacené a vykládané drahými kameny. Je tu dost výrobků mongolských kovářů (kovotepců), kteří jsou mezi Mongoly známy. Například lze uvést křesadla, přívěsky a nože vyrobené kováři Jerenté a Očirváň z chošúnu wanga Dalajčojnchora (dnešní okres Galt, Chövsgölský ajmag), vyrobené knížetem čching – wanga Chanddordže, dále křesadla a nože vyrobené kovářem z Chentínského ajmaku. Jsou tu i křesadla s noži, které užívali příslušníci šesti generací po sobě  od 70. let 17. století a které roku 1970 obohatily fondy muzea. Zhotovil je arat (pastevec) Todon pro sebe. Žil v okrese Bajan-Öndör Övorchangajskoho ajmaku. Po něm je dědili jeho syn, vnuk, pravnuk, prapravnuk a praprapravnuk (v mongolštině pro to jsou samostatné termíny – pozn. překladatele). Je tu i křesadlo s nožem, užívané národnostní skupinou Torgútů v Bulgatském Chodovdském ajmaku. Tento nůž (soupravu) vyrobil v 50. letech kovář uvedené oblasti pan Mönchdžargal. Souprava obsahuje malý a velký nůž rukojetí z paroží, se stříbrným zrcátkem zdobeným tak zvaným květinovým ornamentem. U rukojeti je pár jídelních tyčinek z postříbřené mosazi. Tyto nože a křesadla chované v muzeu, byly pro kočovné Mongoly velmi vhodné. Kovářské umění prokazuje specifické krajové formy.

Umění výroby křesadel a nožů Mongolů má svoji národní specifiku, která se liší od ostatních asijských národů a národností.   

Na následujícímobrázku je návrh chet chutga z roku 1990 pocházející z Mongolska.  

 

Chet Chutga.

 

Součástí tradičního mužského oděvu všech mongolských národů a národností zůstala souprava chet chutga (křesadlo – nůž), obsahující nůž (chutga), jídelní hůlky (savch) a křesadlo (chet cachiur), kterou si zavěšují za dlouhý pás (büs) nebo opasek zpravidla tak, že pouzdro s nožem a hůlkami je na pravé straně a pouzdro s křesadlem na levé.

V březnu 1990 se v tehdejším Státním ústředním muzeu ( dnes Muzeum národních dějin) v Ulánbátaru konala pozoruhodná výstava jídelních souprav, na které byla představena většina z více jak 200 exemplářů nacházejících se v muzejních sbírkách nebo depozitářích. Nejstarší dochované soupravy pocházejí ze 17. století.  Byla mezi nimi i souprava vyrobená pro tehdejšího vysokého hodnostáře, ministra zahraničí autonomního Mongolska čching-wanga Chanddorrdže (zemřel 1915) kováři Jerenté a Očirvánněm. Oba žili na území dnešního somonu Galt v Chövsgölském ajmaku v severním Mongolsku. Jiným slavným kovářem (nožířem) byl  Todžil z Chentiského ajmaku ve východním Mongolsku.

Jedním z nejslavnějších kovářů (nožířů) 17. století byl pastevec Todon, který žil na území dnešního somonu Bajan-Öndör v Chövsgölském ajmaku v severním Mongolsku. Někdy v 70. letech 17. století vyrobil pro vlastní potřebu soupravu chet hutga, kterou po něm postupně dědili jeho syn Büren, vnuk Damdin, pravnuk Dzagd, prapravnuk Peldžé a praprapravnuk Sugar. Dnes je uložena v Muzeu národních dějin v Ulánbátaru.

Kovář Mönchdžargal ze somonu Bulgan Chodského ajmaku v západním Mongolsku proslul v 50. letech 20. století  výrobou torgúdské soupravy, která se rovněž nachází ve zmíněném muzeu. Souprava obsahuje velký a malý nůž s rukojetí z paroží se stříbrným zrcátkem zdobený t. zv. květinovým ornamentem.

 

 

Kolekce mongolských souprav chet-chutga v mongolských muzeích byla od té doby do dneška značně obohacena, ale téměř ve všech obchodech se starožitnostmi jsme mohli vidět další desítky nejrůznějších starožitných nádherných souprav, které nám však pro svoje vysoké ceny kolem milionu tugriků (asi 1 000 USD) zůstaly nedostupné. Současní kováři (nožíři) v Ulánbátaru a dalších místech vyrábějí pro domácí spotřebitele, sběratele i lačné cizince napodobeniny, které však nejsou zdaleka tak pěkné. Podle zpráv dobového tisku ještě r. 1990 pokračoval ve slavné tradici svých darigangských předků ve výrobě souprav chet-chutga kovář Š. Dondov ze somonu Dariganga Süchbátarského ajmaku v jihovýchodním Mongolsku.

Ne náhodou právě tam proto založil koncem 20. století učitel Š. Sodnomdaš svérázné muzeum, které soustřeďuje unikátní práce mongolských kovotepců a nožířů a další unikátní památky. Pouze nedostatek času a peněz nám nedovolil navštívit tuto zajímavou oblast tak, jak jsme měli naplánováno.

 

18. Součásti soupravy chet chutga:

A. Pouzdro na nůž (chutgany chuj): 1. Řetízek (gindž ósor)  2.Ozdobný prstenec na pouzdru (čimeg bögdž)  3. Stříbrná ozdoba na horní části pouzdra (möngön čimeg)  4. Rukojeť nože (chutgany iš)  5. Jídelní hůlky (savch).

B. Křesadlo (chet): 6. Kolečko (bel)  7. Řemínek (ósor)  8. Spojovací kroužek (sendž)  9. Zástrčka (tég)  10. Spojovací kroužek (sendž) s případným ozdobným střapcem  11. Záklopka pouzdérka na troud (chavchag)  12. Ocílka (gan)  13. Poutko (belni gogcó)  14. Zdobené kolečko (bel).